Analýza čtyř z prvních regulovaných reportů podle CSRD – 1. Díl: Jak Orsted vizualizuje svou cestu k dekarbonizaci

Na scénu přicházejí první zprávy o udržitelnosti vypracované podle standardů ESRS. Od chvíle, kdy byla v roce 2022 schválena směrnice CSRD, odborná veřejnost netrpělivě čekala na první příklady těchto reportů od společností z takzvané první vlny. Jde o firmy, které již dříve měly povinnost zveřejňovat ve výročních zprávách vybrané nefinanční údaje na základě směrnice NFRD (Non-Financial Reporting Directive) z roku 2014, nebo se k této povinnosti připojily v pozdější fázi.

První zprávy podle nové legislativy trh očekával hlavně proto, aby velké firmy ukázaly, jak má ESG reporting v praxi vypadat. Tento článek ale nehodnotí jejich úspěšnost – místo toho přináší příklady dobré praxe, které mohou inspirovat další práci s udržitelností.

Naše analýza, představená na letošním 3. ročníku Czech & Slovak Sustainability Summitu, se zaměřila na čtyři firmy z různých odvětví a zemí Evropy: dánskou energetickou společnost Orsted, švýcarský holding Coca-Cola, slovenskou Tatra banku a nizozemský ASM. V tomto článku se detailněji podíváme na Orsted.

Orsted a udržitelnost: příklady dobré praxe

Dánská energetická společnost Orsted patří mezi průkopníky v oblasti udržitelnosti. Už vloni jsme její zprávu za rok 2023 zařadili do naší analýzy  ESG reportingu 100 velkých evropských společností.

Zpráva za rok 2024 – první  zpráva společnosti vypracovaná podle nové evropské legislativy – je  přehledná, vizuálně atraktivní a pevně ukotvená v hlavním poslání firmy – dekarbonizaci. Grafiky čtenářům srozumitelně přibližují hodnotový řetězec i klíčové závazky.

Při analýze dvojí významnosti Orsted zapojil zaměstnance z různých oddělení do interních workshopů. Diskutovali předdefinované dopady, rizika a příležitosti, doplňovali nové a společně je hodnotili podle stanovených kritérií. Do procesu se zapojily i týmy financí, udržitelnosti a vztahů s investory, které přinesly pohled externích partnerů. Zajímavé je, že u témat týkajících se lidských práv (kam si Orsted už dříve zařadil kategorie ESRS S1-S3) firma dala třikrát větší váhu závažnosti než pravděpodobnosti dopadů – v souladu s evropskými standardy (konkrétně odstavcem 45 standardu ESRS 1).

Jako inspiraci lze označit i Orstedovu vizuální matici materiality. Ta netlačí různorodá témata do jednoho žebříčku, ale ukazuje je v kontextu dopadů a finanční významnosti.

Velký důraz firma klade na vykazování uhlíkové stopy. Všechny výsledky nechává ověřit externě, zveřejňuje zdroje emisních faktorů a vydala i vlastní Climate Advocacy Report, v němž hodnotí sektorové dekarbonizační iniciativy. Společnost motivuje své výkonné vedení ke splnění klimatických cílů prostřednictvím speciálních KPI navázaných na Scope 1 a 2. V oblasti Scope 3 aktivně jedná s dodavateli o závazcích dle SBTi, které začleňuje i do výběrových řízení.

Současně Orsted podporuje projekty typu nature-based solutions, například obnovu mangrovníků v Gambii. V oběhovém hospodářství otevřeně popisuje limity recyklace, zejména u oceli, a pracuje na cílech v oblasti biodiverzity podle metodiky SBTN (Science Based Targets Network).

Sociální odpovědnost a inovace

Orsted do pracovní síly nezahrnuje živnostníky, ovšem své důvody společnost v textu dostatečně nevysvětluje. Není tedy jasné, zda je takový postup v souladu s odstavcem 4 standardu ESRS S1, který mezi vlastní pracovní sílu zařazuje i ty živnostníky bez pracovní smlouvy, kteří mají ke společnosti obdobný vztah jako zaměstnanci. Je možné, že za živnostníky mimo vlastní pracovní sílu společnost považuje pouze externisty, kteří ke společnosti nemají trvalý vztah. Přístup Orsted ovšem ze zprávy však vyčíst nelze.  

Na druhou stranu společnost sleduje i ukazatele nad rámec standardů – například dobrovolné odchody či spokojenost zaměstnanců. Stanovuje si i jasné cíle v genderové rovnosti, a to nejen pro vedení, ale pro všechny pracovníky (cílem je poměr 60:40 ve prospěch mužů).

Ve svém hodnotovém řetězci firma využívá externí risk ratingy a komunikuje s odborovými organizacemi, aby ověřila pracovní podmínky u dodavatelů. Zajímavou inovací je pilotní projekt sledování původu nakupované mědi pomocí blockchainu. Tento systém chce Orsted  brzy rozšířit i na ocel. Transparentní znalost původu materiálů je pro společnost klíčová z hlediska environmentálních i sociálních dopadů a rizik.

Orsted jako inspirace pro firmy na cestě k plnění nových standardů

Zkušenost Orstedu ukazuje, že nové požadavky na ESG reporting nemusejí být jen administrativní zátěží, ale mohou se stát nástrojem pro hlubší práci s udržitelností. Přehledná struktura, zapojení zaměstnanců, důraz na externí ověřování dat i inovativní přístupy, jako je sledování původu materiálů přes blockchain, dokazují, že transparentnost a odvaha jít nad rámec povinností se mohou stát konkurenční výhodou. První regulované reporty tak otevírají cestu dalším firmám a ukazují, jak lze nové standardy využít nejen k naplnění legislativy, ale i k posílení důvěry a dlouhodobé hodnoty.

Podrobnosti o přístupu dalších společností vám přineseme v nejbližší době –  celou analýzu zahrnující kromě Orsted také švýcarský holding Coca-Cola, slovenskou Tatra banku a nizozemský ASM si už nyní můžete přečíst na platformě Ekonews.

Připravte se na ESG reporting

Ve Frank Bold Advisory vám pomůžeme zorientovat se v aktuálních požadavcích evropské směrnice CSRD i v probíhajících změnách tzv. Omnibusu. Provedeme vás přípravou efektivního ESG reportu dle standardů ESRS – ať už začínáte, nebo potřebujete vylepšit stávající procesy. Pracujeme s největšími hráči trhu i s menšími firma v dodavatelských řetězcích  – od úvodní analýzy přes výběr klíčových ukazatelů až po finální reporting.