Analýza čtyř z prvních regulovaných reportů podle CSRD – 2. Díl: Coca-Cola a její byznys ruku v ruce s udržitelností

Na trhu se objevují první zprávy o udržitelnosti sestavené podle nových standardů ESRS. Odborná veřejnost na ně netrpělivě čekala už od roku 2022, kdy byla schválena směrnice CSRD. Tyto reporty nyní přinášejí společnosti z takzvané první vlny – tedy podniky, které měly povinnost zveřejňovat vybrané nefinanční údaje ve výročních zprávách již na základě směrnice NFRD (Non-Financial Reporting Directive) z roku 2014, případně se k této povinnosti přidaly později.

Očekávání byla vysoká: od prvních zpráv se čekalo, že nastaví standard, jak má ESG reporting v praxi fungovat u velkých firem. Tento článek se však nezaměřuje na hodnocení jejich kvality, ale přináší příklady postupů, které mohou sloužit jako inspirace pro další rozvoj práce s udržitelností.

Naše analýza, kterou jsme představili na letošním 3. ročníku Czech & Slovak Sustainability Summitu, se soustředila na čtyři společnosti z různých odvětví a evropských zemí: dánskou energetiku Orsted, slovenskou Tatra banku, nizozemský ASM a švýcarský holding Coca-Cola, na který se v tomto článku blíže podíváme.  

Propojení byznysu a udržitelnosti

Evropská divize potravinářského giganta Coca-Cola se sídlem ve Švýcarsku vsadila ve své zprávě o udržitelnosti především na vizuální stránku. Na rozsáhlých 134 stranách se snaží ukázat, jak je udržitelnost neoddělitelně spojena s obchodní strategií firmy.

Jak Coca-Cola pracuje s významností – a kde zůstávají otazníky

Při hodnocení dvojí významnosti zvolila Coca-Cola přístup shora dolů – mateřská společnost nejprve definovala klíčové dopady, rizika a příležitosti, které si následně jednotlivé dceřiné společnosti přizpůsobily podle svých podmínek. Do skupinové analýzy významnosti navíc zapojila široké spektrum stakeholderů. Zajímavým a zároveň překvapivým výsledkem však je, že oblast řízení a správy (Governance) byla vyhodnocena jako nevýznamná. Vzhledem k velikosti firmy i k potenciálním rizikům je tento závěr spíše nečekaný.

Určité nejasnosti přinesl také způsob, jakým společnost hodnotila dopady. Podle standardů by měla u všech dopadů posuzovat závažnost (míru, rozsah a nenapravitelnost) a pravděpodobnost, přičemž u pozitivních dopadů se kritérium nenapravitelnosti neuplatňuje. Coca-Cola ale tyto parametry používala pouze u negativních dopadů. U pozitivních naopak pracovala s kritériem „významnosti“, které má být výsledkem celého hodnocení, nikoli jedním z posuzovaných vstupů. Zůstává tak nejasné, co si pod tímto pojmem firma konkrétně představuje.

Od klimatického plánu po recyklaci

Pokud jde o environmentální témata, report jde do značné hloubky. Vedle klimatického tranzičního plánu a cíle dosažení uhlíkové neutrality detailně rozebírá také hospodaření s vodou – klíčovou surovinou pro výrobu nápojů. ESG zpráva popisuje příslušné politiky i konkrétní závazky, jimiž se firma snaží snižovat své dopady na životní prostředí, a to jak nyní, tak do budoucna. Významný prostor dostává rovněž oběhové hospodářství a problematika odpadů. Všechny cíle navíc Coca-Cola formuluje s ohledem na konkrétní státy a regiony. To ukazuje, že si je vědoma rozdílných podmínek jednotlivých trhů a regulatorních rámců a přizpůsobuje jim svůj přístup.

Podrobnosti o přístupu dalších společností vám přineseme v nejbližší době –  celou analýzu zahrnující nejen švýcarský holding Coca-Cola a dánskou energetickou společnost Orsted, které jsme se věnovali posledně, ale také slovenskou Tatra banku a nizozemský ASM si už nyní můžete přečíst na platformě Ekonews.

Připravte se na ESG reporting

Ve Frank Bold Advisory vám pomůžeme zorientovat se v aktuálních požadavcích evropské směrnice CSRD i v probíhajících změnách tzv. Omnibusu. Provedeme vás přípravou efektivního ESG reportu dle standardů ESRS – ať už začínáte, nebo potřebujete vylepšit stávající procesy. Pracujeme s největšími hráči trhu i s menšími firma v dodavatelských řetězcích  – od úvodní analýzy přes výběr klíčových ukazatelů až po finální reporting.