Banky: pro rozvoj zeleného financování jsou zásadní kvalitní data

Velký zájem o udržitelné investice spustil v Evropě i v České republice balíček regulací Green Deal. Zeleným aktivitám se tak dnes chce věnovat čím dál více firem, které k tomuto silně motivuje i zvýhodněné financování. Své dosavadní zkušenosti s posuzováním projektů, které na zelené financování dosáhnou, i s regulacemi v oblasti ESG představili zástupci největších českých bank na konferenci Bold Future, kterou spolupořádala expertní skupina Frank Bold.

O poskytování prostředků prostřednictvím zelených úvěrů má zájem většina bank na tuzemském trhu. Nejvíce se mluví o evropské taxonomii udržitelných aktivit, nejde však o jediný regulační nástroj. Celý proces navíc zatím brzdí chybějící data o přístupu firem k udržitelnosti a rozdílné požadavky evropské legislativy na firmy - tedy žadatele o zelené financování - a na banky. „Prokousáváme se taxonomií ne proto, že bychom nevěděli, co by v ní mělo být, ale protože je technicky velmi detailní. Je třeba skutečně najít, co v naší zemi skutečně odpovídá tomu, co legislativa znamená,” vysvětlila Eva Bučová, vedoucí komise pro udržitelnost v ING.

Podle Petra Fialy, ředitele divize Trade Finance a Factoring v Raiffeisenbank nyní panuje v systému poskytování zeleného financování chaos zejména proto, že narozdíl od Evropy se udržitelnost firem v Česku řeší až posledních několik let. „Regulace se na nás navalila najednou. Transparentnost, která je to nejdůležitější, teď na trhu chybí. Její část přináší EU taxonomie, představuje vlastně kostru toho, co je a co není zelené, podle čeho se můžeme dál navigovat,” řekl. Aktuálně nejdůležitějším bodem je podle něj sběr relevantních dat o přístupu firem k udržitelnosti, na základě kterých se mohou banky následně rozhodovat.

S přípravou na zelený úvěr má firmám pomoct bankovní dotazník

S orientací v legislativě má firmám pomoci Česká bankovní asociace. Na konci roku 2020 při ní vznikla Komise pro udržitelné finance, která následně pro firmy připravila dotazník zahrnující 81 otázek, které zapojené banky klientům při žádosti o zelený úvěr pokládají. „Vyplněná data se ukládají do jednotné databáze, která je přístupná všem bankám. Co zůstává trochu obtížné, je nízká datová vybavenost u mnoha firem, které tedy nebudou schopné část dat v dotazníku vyplnit. Pokud má firma svůj nefinanční reporting, tak velkou část vyplnit dokáže,” přiblížila Hana Kovářová, ředitelka komunikace, brand strategie a udržitelnosti v Komerční bance.

Na implementaci evropských regulačních nástrojů do procesu posuzování projektů se podle zástupců bank podílí lokální česká centrála většinou stejným dílem jako jejich mateřská společnost. „Od centrály z Vídně nám přišlo velké zdůraznění environmentální části ESG. Pokud se ale bavíme o něčem s přesahem do sociální oblasti, je to něco, co je nám vlastní, a do skupiny to přinášíme my. Probíhá velká diskuze o finančním zdraví a soustředění se na to, jestli opravdu dokážeme pomoci našim klientům, aby se jim dařilo lépe,” popsal manažer udržitelnosti v České spořitelně Matúš Púll.

Základ je sběr relevantních dat i spolupráce byznysu a státu

Důležitým faktorem na cestě za zeleným financováním, na který banky opakovaně upozorňují, je kvalitní sběr relevantních dat. Teprve na jejich základě je totiž možné vytvářet cíle a směr, kterým se konkrétní firma bude do budoucna rozvíjet. Tato cesta nicméně může pro některé firmy - především pro ty, které působí v odvětví fosilních paliv - znamenat nutnou změnu jejich byznysového modelu. Právě ve sběru dat však mnoho firem stále pokulhává, a proto je nutné byznys v této oblasti stále vzdělávat a motivovat mimo jiné představováním příkladů dobré praxe.

Rok 2023 bude zásadní pro vývoj sektorových standardů, podle kterých budou reportovat firmy z klíčových oblastí pro transformaci ekonomiky, jako je energetika, doprava nebo zemědělství. Návrh sektorových standardů pro veřejnou konzultaci bude publikovaný v prvním čtvrtletí 2023. Finálně přijaté by měly být v první polovině roku 2024.

‍„Povinnost zveřejňovat ESG informace začne pro většinu firem platit od roku 2025, záleží ovšem na jednotlivých členských státech, někde to může být už od 2024. ESG reporting ale není jen o legislativě. Sledování dat o udržitelnost pomáhá firmám šetřit na energiích i materiálech, budovat lepší vztahy s partnery nebo získávat výhodnější financování,” uvedl Filip Gregor, ESG expert Frank Bold Advisory.

Kromě soukromého sektoru by se na transformaci měl podle zástupců bank podílet i stát, a je proto nutné na proměně ekonomiky spolupracovat. Banky a další finanční instituce mohou v rámci osvěty vzdělávat své vlastní zaměstnance na lokálních pobočkách a investory, kdežto stát by se měl více podílet na edukaci firem. 

Regulace ze strany Evropské unie má za cíl tento postup urychlit, protože zatímco transformační tempo byznysu bylo pomalé, stát se z místa nepohnul téměř vůbec. Podle Evy Bučové například stále chybí udržitelnost jako kritérium při zadávání veřejných zakázek.