ESG slovník: pomůžeme vám s orientací v základních pojmech

7.8.2024
Na téma ESG dnes člověk narazí na každém kroku. Pokud vás toto téma zajímá, nebo vás čeká v následujících letech příprava nefinančního reportu, další řádky vám pomohou zorientovat se v základních pojmech. Uvedené zkratky a pojmy by rozhodně neměly uniknout vaší pozornosti, pokud se chcete ve světě udržitelnosti pohybovat.

Prohlášení o udržitelnosti

Oficiální název jinak používaného pojmu ESG report. Jde o „novinku“, která bude součástí výroční zprávy firmy, obsahem tohoto prohlášení bude report o udržitelnosti dle standardů ESRS (Evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti - viz níže) a taxonomický report.

NFRD (Non-Financial Reporting Directive)

Jedná se o původní směrnici o nefinančním výkaznictví, kterou od 1. ledna 2024 nahradila směrnice CSRD (viz níže). Povinnost reportovat dle NFRD se vztahovala jen na největší firmy v EU, v Česku se týkala pouze pár desítek firem a celkově nezajišťovala dostatečně podrobný a kvalitní obsah ESG reportů. To se nyní mění se směrnicí CSRD, která vyžaduje reporting podle jednotných standardů.

CSRD (Corporate Sustainability Reporting Standards)

Směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti. Směrnice je platná od 1. ledna 2024. 
Směrnice zavádí pro společnosti povinnost reportingu o udržitelnosti dle standardů ESRS. CSRD navíc rozšiřuje tuto povinnost pro mnohem více firem (téměř 50 tisíc v EU, více než tisícovka v ČR). Kterých firem a kdy se tato povinnost týká si přečtěte v našem článku.
Cílem je zvýšití transparentnost podniků a jejich hodnotových řetězců, omezit greenwashing a, zajistit dostatek dat pro transformaci ekonomiky a rozhodování finančních institucí. 

ESRS (European Sustainability Reporting Standards)

Evropské standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti. Jedná se o povinné standardy EU, kterým musí společnosti spadající pod působnost CSRD přizpůsobit svůj nefinanční reporting. Cílem ESRS standardů je zajistit, aby informace, které společnosti vykazují, byly navzájem porovnatelné, relevantní a důvěryhodné. Vzájemná porovnatelnost je důležitá pro finanční instituce, které mají povinnost vykazovat ESG data podle nařízení SFDR, a pro nasměrování financí do transformace ekonomiky k udržitelnosti.

DMA (Double Materiality Assessment)

Společnosti, které musí podávat zprávy podle CSRD, musí provést tzv. „posouzení dvojí významnosti/materiality“, aby zjistily, které záležitosti ohledně udržitelnosti jsou pro organizaci nejvýznamnější. Princip dvojí významnosti vede společnosti k tomu, aby k udržitelnosti přistupovaly ze dvou různých pohledů: 1) Finanční významnost: zahrnuje všechny vnější dopady udržitelnosti, které by mohly interně ovlivnit budoucí ziskovost společnosti. 2) Dopadová materialita: zahrnuje všechny dopady podnikatelských aktivit společnosti na životní prostředí a na lidi v rámci celého jejího hodnotového řetězce.
S posouzením dvojí materiality pro naše klienty máme již řadu zkušeností. Na jejichž základě jsme sepsali 5 důležitých věcí, které byste měli vědět o double materialitě, hlavně pokud s ní teprve začínáte.

EFRAG (European Financial Reporting Advisory Group)

EFRAG je poradní organizace přidružená k Evropské komisi. V lednu 2020 byla Komisí pověřena vývojem standardů pro reporting o udržitelnosti. První prototyp standardu pro reporting klimatických údajů představila pracovní skupina v říjnu 2021.
Na začátku roku 2022 EFRAG zřídil speciální pilíř pro reporting o udržitelnosti, jehož součástí je těleso Sustainability Reporting Board, jehož členem je i Filip Gregor z Frank Bold, který se podílel také na činnosti původní pracovní skupiny. Konečný návrh standardů představil EFRAG v listopadu 2022. Na jeho základě pak Evropská komise přijala finální Evropské standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS).

SFDR (Sustainable Finance Disclosure Regulation)

Nařízení o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, které je účinné od 10. března 2021. Zjednodušeně řečeno – nařízení zavedlo povinnost ESG reportingu pro banky a investory. SFRD ukládá bankám a investorům mimo jiné povinnost zveřejňovat informace o dopadech jejich investic na udržitelnost, o začleňování rizik týkajících se udržitelnosti do investičního rozhodování, a zavádí také kritéria pro zelené investice

Taxonomie EU

Vodítko pro nasměrování financí do udržitelných projektů. Taxonomie EU přináší přesná kritéria, která musí hospodářské činnosti splnit, aby se kvalifikovaly jako udržitelné, a tedy jako způsobilé k účelům udržitelného projektového financování. O takových aktivitách pak hovoříme jako o „aktivitách v souladu s taxonomií”.
Jak proměnit povinnost taxonomického reportu v příležitost pro vaši firmu? To si přečtěte v článku: I vaše firma může těžit z EU Taxonomie. Ukazujeme příklady konkrétních příležitostí ve třech sektorech

Taxonomy-eligible

Způsobilost dle taxonomie je posouzením toho, zda konkrétní činnost vůbec spadá do oblasti působnosti taxonomie. Hospodářská činnost je považována za způsobilou, pokud je uvedena v pravidelně aktualizovaném seznamu činností, na který se vztahují delegované akty nařízení o taxonomii.

Taxonomy-aligned

Soulad s taxonomií je pozitivní hodnocení, že aktivita způsobilá dle taxonomie splňuje požadavky taxonomie, tedy podstatně přispívá k alespoň jednomu z šesti cílů taxonomie, nepoškozuje žádný jiný cíl a splňuje požadavky na dodržení tzv. minimálních záruk.

EPBD (Energy Performance of Building Directive)

Revidovná směrnice o energetické náročnosti budov, jejím cílem je úplná dekarbonizace evropského fondu budov. Zavádí proto mimojiné nový bezemisní standard pro nové budovy (ZEB) a také povinné renovace stávajících budov s nejhoršími parametry.

ZEB (Zero-Emission-Building)

Standard, který popisuje, jak mají vypadat budovy s nulovými emisemi. Tento standard budou muset splňovat všechny nové budovy od roku 2030. Budovu s nulovými emisemi se rozumí taková budova, která vyžaduje nulové nebo velmi nízké množství energie k pokrytí své spotřeby, produkuje nulové emise uhlíku z fosilních paliv v místě a nulové nebo velmi nízké množství provozních emisí skleníkových plynů. K pokrytí zbytkové spotřeby ZEB maximálně využívá obnovitelné zdroje v místě nebo v blízkém okolí.

Uhlíková stopa

Uhlíková stopa měří dopad lidské činnosti na životní prostředí a klimatické změny. Jedná se o indikátor spotřeby energií, výrobků a služeb, vyjadřující množství skleníkových plynů generovaných určitou aktivitou nebo výrobkem. Může být určena na různých úrovních: národní, městské, individuální, podnikové nebo na úrovni konkrétního výrobku.

GHG Protocol (Greenhouse Gas Protocol)

Protokol o skleníkových plynech poskytuje standardy a nástroje pro jednotné hodnocení emisních výstupů firem. GHG klasifikuje emise do tří „scopů“ (rozsahů).
Potřebujete pomoct s hodnocením vašich emisí? Rádi vám pomůžeme s výpočtem uhlíkové stopy ze Scope 1, 2 i 3. 

Scope 1

Přímé emise skleníkových plynů vycházející z aktivit, které jsou prováděny uvnitř organizace. Jde tedy o emise, které jsou způsobené přímo činností firmy. Patří mezi ně např. emise ze spalování fosilních paliv (vytápění, provoz továren nebo výrobních zařízení) nebo emise z firemních automobilů.

Scope 2

Nepřímé emise skleníkových plynů vycházející z nákupu energie pro organizaci. Tyto emise nejsou vytvářeny přímo organizací, jsou však spojené s energií, kterou organizace nakupuje a spotřebovává. Příkladem emisí ze Scope 2 jsou emise z výroby spotřebované elektřiny, kterou firma nakupuje od svého dodavatele.

Scope 3

Nepřímé emise skleníkových plynů vycházející z aktivit, které jsou s firmou spojeny, ale vznikají mimo její kontrolu. Jedná se o emise spojené s celým životním cyklem produktu nebo služeb, které firma nabízí - od výroby surovin, přes zpracování, distribuci, užívání až po jejich likvidaci. Příkladem mohou být třeba emise ze zpracování dřeva potřebného k výrobě vlastních produktů, emise z dopravy, kterou firma objednává pro doručení výrobků k zákazníkům, emise ze zpracování odpadů apod. 
Reportování emisí ze Scope 3 bude pro české společnosti pravděpodobně nejnáročnější. Jak na tyto emise si přečtěte v našem článku.

Připravte se na ESG reporting

Uvedená témata jsou jen základním přehledem, vstupenkou do světa ESG a firemní udržitelnosti. Pokud potřebujete pomoci se v tématech lépe zorientovat - vypočítat uhlíkovou stopu, uvést do problematiky dvojí významnosti a jejího posouzení nebo připravit celý ESG report - neváhejte nás kontaktovat. Rádi vás celým procesem provedeme.
ESG Obraťte se na nás

Analýza ESG reportů 100 evropských firem

Stáhněte si analýzu Frank Bold, která ukazuje, jak se evropské firmy z pěti klíčových sektorů vyrovnávají s novými pravidly v oblasti udržitelnosti podle směrnice CSRD a standardů ESRS. Posuzujeme dvojí materialitu, přechodové plány a zodpovědnost v oblasti udržitelnosti. Dokument je podkladem pro vývoj sektorových standardů a implementačních pokynů.

Expertíza z Bruselu pro české firmy

Náš mezinárodní expertní tým přináší do Česka špičkovou odbornost v oblasti ESG reportingu.

Analýza dvojí materiality

Posoudíme Vaše dopady, rizika a příležitosti, abyste byli připraveni na sběr dat a tvorbu zprávy o udržitelnosti.

Videozáznam: Řízení ESG reportingu

Aktuální know-how a zkušenosti z praktické přípravy na ESG reporting ve třech hodinách nabitých informacemi.

Výpočet uhlíkové stopy

Spočítáme uhlíkovou stopu vaší společnosti ve Scope 1, 2 a 3.

ESG report podle ESRS standardu

Připravíme s Vámi ESG report tak, aby byl v souladu s novou legislativou CSRD.

ESG Workshop

Provedeme Vás legislativním rámcem ESG reportingu a vysvětlíme souvislosti a potřebné kroky.

PR, marketing a event management

Pomůžeme vám, aby vaše práce byla vidět. Umíme komunikovat náročná a odborná témata tak, aby byla srozumitelná pro každého.

Jsme součástí expertní skupiny
Frank Bold

Stát se členem ESG Clubu